Reportáž z vodního cvičení v Chorvatsku
Chorvatsko záchranný výcvik 2014
Na letošním vodním cvičení v Chorvatsku jsme měli první dva dny překrásné počasí. No, trošku nám tam následně řádila bora, srazila teploty na 22-24 °C, přivála mraky, zchladila moře na "příjemných" 17°, ale naší Erince krásně rozevlála ouška na fotkách :-)
Na letošní cvičení jsme již pořídili vlastní člun, no, následně začal mít technické potíže, ale všechno se nakonec zdárně podařilo, člun byl za pár dní opraven, teploty se ke konci zase začaly zvedat a my máme spoustu překrásných fotek, nejen ze cvičení, ale také z výletů po úchvatném Krčském ostrově, ke kterým jsme se doposud nikdy nedostali. Za poznávací výlety děkujeme především „keškařům“ Dušanovi a Léně, kteří díky perfektně zmapovaným keškám, věděli o každém zajímavém bodě na ostrově, včetně opuštěného luxusního hotelu v Malinské, ze kterého máme taky několik neuvěřitelných fotek, stejně jako i z dalších výletů po ostrově.
Většina pejsků se během cvičícího týdne, po každodenním cvičení i při nižších teplotách, dopracovala k vynikajícím cvičícím výsledkům, jako třeba skok z člunu do moře pro odhozený záchranný plovák, veslo apod, dokázali také vyrazit z břehu pro lano s „neovladatelným“ člunem a s posádkou jej přivlekli zpět ke břehu, vyslání pro figuranta na vodě se díky chladné vodě moc necvičilo, ale myslím, že pejsci pochopili. Bohužel, Aretka od Zdenky se na pobyt v Chorvatsku dostavila s antibiotily, Martinin Tarzánek dokonce musel zůstat v Brně s rodiči a veškeré zachraňování tak musel zaobstarat retrívr „ve výslužbě“ Charísek. Někteří méně odolní psi díky chladné vodě mnohokrát do vody nechtěli, někteří po dvou dnech podlehli vyčerpání, byla to letos opravdu veliká smůla. Já však doufám, že i přes to, si všichni páníčci i pejsci pobyt u moře, cvičení, občasné koupání, výlety, srandozávod a vynikající rybí jídla užili a budou společně se mnou rádi vzpomínat, nejen na Rakiju, v jejímž znamení jsme pobyt ukončili v restauraci Kostarica, odkud fotky také naleznete ve fotogalerii!
Největší poděkování patří Mirkovi Tlaskalovi, za ochotné přivezení 4 psů a pěti lidí, kteří se pouze díky němu mohli zúčastnit, stejně tak za jeho vynikající kuchařský um a parádní společnost i jeho ženy Zdenky, a také za vždy ochotnou pomoc se zdoláním přibližně 4 litrů cvičákovice, se kterou jsme výrazně pohnuli nejvíc i s Vojtou, Jirkou a Dušanem! Chlapi, těším se až načneme další z láhví, již nyní na cvičáku probíhá sběr třešní ;)
Letos byl největší záchranářský nadšenec náš zlatý retrívr Athos. On vlastně musel, protože naše ohařice Erinka, se zpravidla po prvním vykoupání schoulila do klubíčka někam do závětří a tím záchranný výcvik zhodnotila za uzavřený. :-) Za to Míšin Athos se každou neprozřetelně neuvázanou chvilku sebejistě vrhal do člunu a koukal, kde je někdo, kdo by ho odvezl na moře za další prací. No, následně jeho první večer po příjezdu domů nebyl schopný ani dojít do svého pelíšku, to jsme po šesti letech u něj zažili poprvé :-)
Velmi těsně ho v aktivitě následoval Alenčin švýcarský ovčák Vali, který již záchranné zkušenosti měl, stejně jako nedávno nešťastnou náhodou ulomené 4 zuby. Nedal však na sobě nic znát a také se aktivně rval za každým aportem, stejně tak Bertík, což je pro změnu Veroničin hnědý labrador, který má ze všech nejhezčí předávání aportů. Možná i díky párečkům, které jeho panička nikdy neopomněla :-)
Novinkou a zřejmě i nejzajímavějším momentem byl aport záchranného plováku, mimo tuze efektních fotek, na kterým jsme s ním skákali do vody, jsme jej používali i na cvičení aportování :-) Tohle nejrychleji pochopila briardička Samy Heleny Štěpánkové, která je velmi zdatná aportérka a ve vodě je stejně doma jako na souši a rozevláté chlupy ve vodě spíš připomínají obří medůzu, než psa :-) Poté, co poprvé ze člunu doslova žbluňkla do moře komplet celá i včetně culíku na hlavě, se nakonec naučila i skákat, aniž by si u toho smočila ofinu :-)
Překvapením pobytu byla mladičká Azahra, Dušanova maďarská ohařka, která se před Chorvatskem uměla koupat spíš tak v kalužích. Bylo vtipné sledovat její první plavecké tempa, připomínající spíš utržený lodní motor, ale postupem dní právě svoje styly dokázala vypracovat natolik, aby dokázala přivléct obsazený raft a po několika nezdarech pak bravurně zvládala i téměř elegantní skoky z člunu do moře. Panička Lenka je skvělá fotografka a navíc umí zázračné kouzlo zmizení neumytého nádobí ve dřezu :-)
I letos všechny soutěživé páníčky čekal srandozávod. Nejlépe sehraná dvojice byla Veronika s Bertem, těsně za nimi Alča s Valim a opět těsně Despík, což je staford od nás ze cvičáku, majitelky Soni, která se, mimochodem, tuze ráda koupe v moři i neplánovaně s oblečená :-) a umí si udělat parádní modřinu přes celé stehno :-( Poslední desáté místo ve srandozávodě obsadila Katčina čuvačka Arca, která byla natolik soutěživá, že se v rychlostním úkole rozhodla ostatní soutěžící prostě „vyřadit“ a perfektním způsobem je vytlačila z dráhy. Tím sice začala útočit na první příčku, ale spravedlivá panička ji z tohoto úkolu stáhla a dobrovolně tak ztratila naději na lepší umístění. My ale víme, že Arca je super pes, který sice pocit uvolňujících se endorfinů z aportování teprve začíná poznávat, ale za to má spoustu jiných dokonalých vlastností, které jsou v jejím životě přednější a těšíme se, že na zimním lavinovém cvičení nám opět ukáže, kdo umí nejrychleji nalézt a vyhrabat bisqitmana ze sněhu!
V současnosti to bohužel vypadá, že letošní vodní cvičení u moře bylo úplně poslední, oficiální, protože se od příštího roku chystá vejít v platnost úprava v zákonech pro povinnosti cestovních agentur a tím pádem již nebude možné, aby takového pobyty v zahraničích pořádal kdokoli jiný, než cestovní kanceláře. Pořádáním těchto zahraničních akcí nejsme dotčeni jen my, ale vlastně všichni, kteří nevlastní cestovní kancelář. No, uvidíme, jak se to vyvine.
Nakonec mé reportáže chci všem mnohokrát děkuji, za účast, za bezvadnou společnost nejen při večerních posezeních, za perfektní sportovní chování i včetně automatického hlídaní pohybu psů v kempu! A speciální poděkování patří slečně Míši Pavlíkové, která se starala o dostatečný - a přiznejme si, že v těchto dnech ne zrovna nízký - přísun živin, pro žaludek toho, jež měl tohle všechno na povel :-)
Tomáš